Obsah

8.5.1. Ucho (auris)

  • ucho reaguje na tlak vykonávaný molekulami vzduchu => patří mezi mechanoreceptory, je ze všech nejcitlivější

  • je receptorem sluchového analyzátoru

  • slouží k rozlišování zvukových vln

  • člověk slyší 16 - 20 000 kmitů (16 Hz - 20 kHz) za sekundu; frekvenci vnímáme jako výšku zvuku

  • horní hranice se s věkem snižuje

  • dělí se anatomicky i funkčně na tři části

Vnější zvukovod

Vnější zvukovod

8.5.1.1. Zevní (vnější) ucho (auris externa)

  • pracuje jako přijímač

  • skládá se z boltce a zevního zvukovodu

  • boltec slouží k zachycování zvukových vln

    • podkladem boltce je elastická chrupavka pokrytá kůží, v jejímž podkožním vazivu chybí tuk

    • dolní konec boltce tvoří ušní lalůček a do něj již chrupavka nezasahuje

  • zevní zvukovod

    • jeho průběh je zakřivený

    • kůže, která pokrývá zvukovod, obsahuje četné mazové žlázy; produktem těchto žláz je žlutohnědý ušní maz (voskovitá hmota, která chrání kůži před vysoušením a olupováním)

    • vede zvukové vlny až k bubínku

  • bubínek (membrana tympani)

    • velmi pružná vazivová blána

    • rozhraní (tvoří vzduchotěsnou bariéru) mezi zevním a středním uchem

    • má průměr 10 mm a tloušťku 0,1 mm, plochu 50 - 90 mm2

    • na jeho zevní stranu přechází tenká kůže zvukovodu, střední vrstva je vazivová a vnitřní vrstva je pokračováním slizniční výstelky bubínkové dutiny

    • zvukové vlny přicházející zvukovodem, narážejí na bubínek a rozkmitávají jej

Vnější ucho

Vnější ucho

8.5.1.2. Střední ucho (zesilovač, auris media)

  • malý štěrbinovitý prostor v kosti spánkové (dutina bubínková), která souvisí s četnými dutinkami v bradavkovém výběžku kosti spánkové

  • vpředu Eustachovou trubicí spojen s nosohltanem

    • úzký, 4 cm dlouhý kanál, naplňuje střední ucho vzduchem

    • při polykání se otevírá, vpouští do dutiny středoušní vzduchovou bublinu a tím vyrovnává tlak vzduchu před bubínkem a za ním

    • při zánětu nosohltanu se může tudy zanést infekce do středního ucha

    • zduřelá sliznice (u silné rýmy) může též uzavřít ústí Eustachovy trubice => nastane dočasná nedoslýchavost

  • jsou zde tři sluchové kůstky, které jsou navzájem kloubně spojeny - kladívko, kovadlinka, třmínek

    • kladívko leží jedním koncem na bubínku, druhým kloubně spojeno s kovadlinkou

    • kovadlinka spojena s třmínkem

    • báze třmínku je připojena na oválné okénko na rozhraní středního a vnitřního ucha

    • sluchové kůstky převádějí kmitání bubínku na oválné okénko a přitom zmenšují amplitudu zvukových vln a tím zvětšují jejich energii 20 - 30x (to je způsobeno nepoměrem mezi plochou bubínku a malou ploškou třmínku a oválného okénka, tj. 3 mm2), protože malá energie by nestačila na rozkmitání tekutiny ve vnitřním uchu

Kosti středního ucha

Kosti středního ucha

8.5.1.3. Vnitřní ucho (vysílač, auris interna)

  • ohraničeno pevným kostěným pouzdrem v kosti skalní zvaný kostěný labyrint; v něm je uložen blanitý labyrint a prostor mezi nimi vyplňuje čirá tekutina - zevní míza (perilymfa)

    Kostěnný labyrint

    Kostěnný labyrint

  • kostěný labyrint

    • skládá se z předsíně (vestibulum), tří polokruhových kanálků a hlemýždě (cochlea)

    • v kostěné stěně je okénko oválné a okrouhlé; jejich blanité výplně oddělují perilymfu od dutiny bubínkové

    • v předsíni je váček vejčitý a kulovitý

      • s vejčitým váčkem spojeny tři blanité polokruhové trubičky, které začínají baňkovitým rozšířením (ampula)

      • na kulovitý váček je připojen blanitý hlemýžď

    • uvnitř blanitého labyrintu je endolymfa (je jiného iontového složení než perilymfa)

    • blanitý hlemýžď nevyplňuje kostěný hlemýžď úplně; odděluje v celé jeho části s výjimkou hrotu dvě chodbičky - patro předsíňové a patro bubínkové

      • obě patra jsou vyplněny perilymfou, uprostřed mezi nimi je blanitý hlemýžď

        • hlemýžď má dva a půl závitu; jeho spodní stěnu tvoří bazální membrána složená z příčně napjatých vláken nestejné délky, která se rozkmitávají podle různých kmitočtů

        • na začátku jsou nejkratší vlákna, a proto se zde přijímají vysoké tóny; hluboké tóny jsou zachycovány až ve vrcholu hlemýždě

          Závit hlemýždě (řez)

          Závit hlemýždě (řez)

        • na bazální membráně jsou umístěny vláskové buňky Cortiho orgánu - rozprostírají se od vrcholu až k bázi hlemýždě, na jejich těle začínají vlákna sluchového nervu

        • nad Cortiho ústrojím se volně vznáší krycí membrána

Cortiho orgán

Cortiho orgán